← Přehled cyklovýletů

Sušice - Modrava a zpět

Datum:	27.6.2015
Přejezdy:	Dlouhá Ves, Rejštejn, Horská Kvilda, Filipova Huť, Modrava, Hartmanice
Najeto:	90 km
Nastoupáno:	2781 m

V 7:40 jsme se sešli v Sušici na nádraží. Horažďovičtí vlakem, hrádečtí po ose. Udělali jsme společné foto a 5 horalů vyrazilo směr Dlouhá Ves - Rejštejn - Zhůří - Horská Kvilda - Filipova Huť - Modrava. Ostatní využili cyklobusu a sraz byl na Modravě.
Horalové si vychutnávali brzké sportování a po vždy plné cyklostezce ze Sušice na Dlouhou Ves upalovali naprosto osamoceni. Stejně tak do Rejštejna ani živáčka. Od Rejštejna začínalo 9km stoupání na Zhůří. První 3km byly ještě v pohodě, ale dalších 6km bylo prudké stoupání, bez zatáček, takže člověk vidí, co jej čeká a jediný co může udělat, je sklopit hlavu a šlapat. 40minut jsme se drápali na Zhůří. Nikde ani živáčka, společnost nám dělali hejna much. Na vrcholu byl první Petr s Martinem, pak Sísa a poslední dojel Honza s adminem, který dělal ostatním šerpu. Ze Zhůří na Horskou Kvildu byl sjezd. Poté přes kopec Sokol, opět vydatné stoupání a sjezd na Filipovu Huť a po silnici do Modravy. Zde jsme se opět všichni sešli v cca 10:30.
Dali jsme si polévku, párky, iontové nápoje a čekali jsme, až přestane pršet. V 11:15 jsme udělali společné foto a směr Sušice se vydalo neuvěřitelných 17 cyklistů a cyklistek! Počasí bylo akorát, mírně mrholilo, takže turisté žádní, jen pár vyjímek by se našlo, ale to byli sportovci, stejně jako my. Z Modravy na Rechle po silnici, po Otavské cyklostezce jsme dlouhým klesáním podél Vchynickotetovského plavebního kanálu sjeli k parkovišti Mechov. Přišel první kopeček. Instrukce byly jasný, Modrava je vysoko na Šumavě, Sušice je mnohem níž, takže trasa je vhodná i pro začátečníky, nic hrozného nás nečeká! 16 kol spustilo salvu přehazování, když sjezd vystřídalo 12% stoupání k Velkému Boru. Počasí stále přálo, někdy dokonce vykouklo i sluníčko a v tu chvíli měl šerpa opět přeplněné batohy oblečení, aby po chvilce, kdy se zase sjíždělo si je všichni navlékali. Z Velkého Boru jsme sjeli ke Křemelné. Na levo krásný výhled na Poledník, v pravo pro někoho krásný výlet na Křemelnou a pro někoho smrtící pohled na stoupání Stodůlky. Nádherné prudké stoupání, kdy vidíte 500m před sebe a nikde ani náznak odpočinku. Bylo to krásný. Roztahaný peloton se nahoře opět sjel a z některých pohledů směrem k adminovi byla cítit mírná nevraživost. No nic, jedeme dál. Většina čekala klesání, jenže další 3 km byly stále do kopce, až k Malému Babylonu. S přibývajícími metry přibývaly nevraživé pohledy. Admin byl ve střehu, protože kolem cesty bylo hodně kamení. Cca 200m před Babylonem přišel defekt na Martinově kole v podobě přetrženého řetězu. Je to s podivem, že zrovna Martinovi prasknul řetěz, když na Zhůří vyšlapal v poklidu, na Modravě si připojil kárku ve které vezl Kristýnku a ta si vezla jenom TV s Krtečkem, dudlíka, flašku plnou čaje, takže zas tak moc toho netahnul. Je ale pravda, že mohl na chvilku z kola slézt a nechat řetez vydechnout. Alespoň na těch Stodůlkách! No nic, každej vyndá vercajk a jdeme opravovat. Začíná kapat, mrholení se proměňuje v déšť a to nám trochu ubralo na náladě. Stejně jako zjištění, že si vezeme toaleťák, krém na opalování, plavky, ale nýtovačku bohužel ne. Je to jasný signál pro šerpu, že příště se musí polepšit. Naštěstí jsme na vrcholu a před námi je jen sjezd. Domlouváme se, že v dešti nepojedeme na oběd na Rovinu, ale že sjedeme do Dobré Vody a tam určitě nějaký azyl v podobě restaurace najdeme. Zde trochu zahaprovala GPS a my místo v Dobré Vodě vyjeli cca 300m pod ní, na silnici na Hartmanice. Všichni už jsou turch a tak automaticky se spouštíme směr Hartmanice, kde nacházíme příjemný azyl v restauraci hotelu Vintíř. Pozdní oběd přijde všem promočeným a promrzlým sportovcům vhod. Teplá polévka, telý čaj,....nálada se začíná zlepšovat. O to víc, když rosnička Venca předpoví, že v 15:00 bude po dešti. Nikdo mu při pohledu z okna na provazy vody z nebe nevěří, ale všichni se spíš věnují dietnímu obědu, než počasí. Teda většina měla dietku, někteří vegetariáni si dali kachničku s 8mi, případně kuřecí stehýnko s 10ti. Pro Martina s Verčou a jejich Kristýnku přijíždí babička a tak dolů pojedeme jen ve 14kusech. Po jídle se obloha vyjasní a dokonce vysvitne sluníčko. Dopíjeme limonádu a nikomu se nechce ven oblíkat do promočených bund. Jenže venku nás překvapí nádherné počasí, teplíčko, takže mokré bundy zpět do batohů a hurá dolů do údolí! Sjezd z Hartmanic probíhá v klidu, velká rychlost sice sebrala pár kšiltovek z hlavy, ale to vše Petr ohlídal a dole v Dlouhé Vsi je předal majitelům. V Dlouhé Vsi dva Honzové zapomněli odbočit na cyklostezku, tak si to trochu prodloužili, ale naštěstí jsme se u Santosu zase všichni potkali. Asfaltovou cyklostezkou plnou pejskařů, inlajnistů, chodců a rodinek s neposlušnými dětmi jsme naštěstí zvládli bez zranění, ale to jen díky Jénovo postřehu, kdy zabrzdil před zničehonic skočící holčičkou pod kolo. V kempu na nádraží si dáváme malé pivko, jedna skupina jede zase vlakem domů, druhá skupina jede na pivo do Hrádku a třetí skupina, na kterou už tady čeká Franta jede do Jílovic na motokros. Nejhůř dopadla skupina jedoucí do Hrádku, nejdříve přišel Libči defekt hned za Sušicí a protože se debata nad výletem protáhla do nočních hodin, byla z toho proležená neděla s obkladem na hlavě.
Horalové najeli 90km, nastoupali 2781m, v sedle strávili 5:22hod.
2.skupina najela 50km, nastoupala 707m a na kole si užila krásné 3hodiny.
Celkově to dopadlo dobře, žádný karambol, počasí nám pomohlo a vzpomínek máme opět o něco víc. Díky všem!
Záznam trasy zde:
27.6.2015 Sušice - Zhůří - Modrava - Stodůlky - Sušice


Stáhnout trasu: Modrava.kml, Modrava.gpx (pravé tlačítko → Ulozit odkaz jako...)

Fotky z cyklotrasy: